LV. Tvé oko – snivý lesk měsíčka;

Tvé oko – snivý lesk měsíčka;

Tvá ústa – mladé růže květ;

Ba ty celá jsi tak hezičká,

Jak je hezounký tento svět.

Měsíček že se stále mění,

A růže ostré trny má,

To světu celkem k škodě není,

On ve své kráse předc trvá.

I očko tvé se někdy mračí,

Tvá ústa časem tají hněv:

To lásku mou však nezjinačí,

Ty’s přede mi nejmilejší z děv.