LVI. Když jsem v době loučení

Když jsem v době loučení

Tobě dal otázku,

Zdali mohu bezpečně

Věřit v tvoji lásku:

Zavzdychnuvši, s prstu jsi

Zlatý kroužek smekla,

A mně nedověrci jej

Na malíček vtekla.

„Tento kroužek“ pravila’s,

„I bez dlouhých řečí,

O věrnosti lásky mé

Nech tě ubezpečí,

U vnitř kroužku zachovej

Trochu mojich vlásků,

Jako já v svém srdéčku

Stálou k tobě lásku.“ –

Blahý mě tu pojal cit,

Ale také bolný,

Že jsem neměl pro tebe

Dárek obapolný.

Dovol však, bych alespoň

Kruhu ve spůsobě

Nehynoucí lásky mé

Podal známku tobě.

Jak ten kroužek od tebe

Prst mi mile ouží,

Nech se kolem boků tvých

Moje rámě krouží;

A slzinka v oku tvém

Napodobíc duhu,

Nech se jako diamant

Skví v tom lásky kruhu.