LVI Mně zdá se zas, že s Tebou jdu v tom kraji,

Mně zdá se zas, že s Tebou jdu v tom kraji,

v té drahé zemi, jež je vlastí mou,

kde duše Tvá v tom vonném svěžím máji

k mé duši přišla modrou dálavou.

Dnes léto je, a žhavé plody zrají,

a plné klasy ve slunci se dmou,

a jabloně se k zemi ohýbají

pod bohatou a těžkou úrodou.

A mně se zdá, že spolu jdeme polem,

zpěv skřivanů tam jásá zvonivý,

a slunce žhne a zlato svítí kolem.

A v dálce tam, kde země s nebem splývá,

se mléčný závoj snáší na nivy,

a třpytné perly cestou naší schvívá.