LVII. Já chtěl milce své dáť malý dárek,
Já chtěl milce své dáť malý dárek,
i vyňal jsem srdce ze své hrudi;
srdce mladé to se rozplakalo,
že je rozum můj už z domu pudí.
„Nech jen, nech jen, nedělej si výloh,“
řeklo ale děvče cvičené.
Nyní nevím, proč je nepřijalo –
či snad chtělo srdce pečené?!...