LVII. METANOEITE.

Vstaň a protři si zrak zostuzený rode,

Aj tvůj hříchli otec, matkali temnota,

Vzor had, v ráji co proklat

K věčné hanbě a ostudě?

Zhůru chytni se jen podpory náděje,

Vírou jen si pomož zkřísiti mrákotu,

Pak juž kojná citův tvých,

Vroucí láska se ujme tě.