LVII. Statný Přemysl na bílém oři,

Statný Přemysl na bílém oři,

Ve knížecím dlouhém oděvu,

Přijíždí u lidstva prozpěvu

Na Vyšehrad – Libuši se koří.

Hyménova pochodeň tu hoří

U vzájemném lásky výlevu;

Při vznešeném tomto výjevu

Jásá lid prostranném ve nádvoří.

Každé oko s podivením hledí

Na Stadického tu zemana,

An na stolci podlé kněžny sedí.

Ta ho za chotě, lid za pána

Přijímá a nad mužností plesá

Českého tu Alcibiadesa.