LVIII. Jsem největším boháčem

Jsem největším boháčem

dalekých, tajemných říší.

V nesmírných květnicích,

u stříbrných jezer

stojí mé nádherné hrady

plné soch z ryzího zlata.

Projíždím se na bílých koních

s velkými křídly,

procházím se v lesích

mohutných lilií,

jež dýší líbeznou vůní;

sním nejluznější pohádky.

Mimo mne letí dětský drak,

ohonem tepe mne v líce;

procitám.

Stojím v pískovém moři sám,

ó jak jsem chud!