LX. Stříbrný rytíř Měsíček v černých mraků sedle

Stříbrný rytíř Měsíček v černých mraků sedle

po modrém luhu nebes klusá,

rozhlíží se všade

a na černou hlavu stoleté jedle

své bílé ruce klade.

Jedle se kolem rozhlíží

přes širé nivy

a vidí vše poseto čarovným skvostem,

mní, že to konala ona

a síle své zázračné stále se diví.

Neví, že v šatě svém černém a prostém

sekerou rubce skoná.