LX. Žádost byla Libuše a snaha

Žádost byla Libuše a snaha

Založiti město u Vltavy;

Ona poroučí – a již se staví,

A z úst jejích zní tu jmeno: Praha.

Prorockým pak duchem mnoho blaha

Předpovídá jemu, též i slávy:

Že se sklánět budou před ním hlavy,

Mnohá v něm že bude perla drahá. –

Neselhala věštba Libušina;

Toto její arcidílo dávné

Byloť, jest – a zůstane vždy slavné.

Až pak i to, co zlých losů vina

Pokazila, bude napraveno,

Bude teprv všecko vyplněno.