LXIX. Kdyby Pán Bůh dal, bych znal onu noc,

By František Leubner

Kdyby Pán Bůh dal, bych znal onu noc,

– bolest povolá Smrtku v odpomoc –

tkal bych si rubáš z měsíčních nití,

kdy luna teskně na hroby svítí.

V bílém rubáši lehko dřímati,

jak běd tuláku v sněhu souvrati.

Kdes vyhnán s prahu... Sněží a sněží

a siré bídě měkce se leží.