LXVIII. Duch lidský dřív, než vtělí se,

Duch lidský dřív, než vtělí se,

prý vesmír proletuje

a hledá domov – hvězdu – si

a v něm se ubytuje. –

Měl jsem já, země šeredná,

dřív o tvé bídě věděť! –

Však dobře, aspoň po druhé

už budu lépe hleděť.