LXVIII. Tak zde psán týž zákon stojí

Tak zde psán týž zákon stojí

Nad mým i tvým pobytem:

Z měkkosti se k tvrdu strojí

Hmota s prvním úsvitem.

V rovnováze o poledne

Tvar a síly trvají;

A když světlo denní bledne,

S drsnou tíží klesají.

Po posledním dnů těch kroku

K tomu bez konce že roku

V jiných světech dospěji,

Věřím v sladké naději.