LXVIII Zmizelo navždy tvoje pousmání,

Zmizelo navždy tvoje pousmání,

tvůj smích, tvá něha.

Nemůžeš chápat ani,

jak se to mohlo stát. Není to zdání?

Něco usmrtí a potom teprv raní?

Hrozivé prapoznání

z tvé smrti na mne šlehá!