LXXII. Tvorčí jiskra až se vznítí

Tvorčí jiskra až se vznítí

Sama, nikdý nečekej;

Ni po rajském zrak tvůj kvítí

Bez oučelu netěkej.

Více ohni, nežli ledu

V outlých ňádrech místo přej,

A co dobré, z toho středu

Zúrodněné dál podej.

Za ctnost odplaty nežádej,

Za kořist celou pokládej,

Tvůj-li šlechtí zemský byt

Mravní shoda, krasocit.