LXXIX. MIMOCHODEM

Král – papež – císař – kardinál – a dále,

jak zovou se tak zvaní mocní světa,

můj respekt nevzbudili, bývali-li

jen králi, papeži a kardinali.

Já více hledal v každém, já vždy vážil

jen člověka. A bez úřadů, šatů.

A jak jsem nesnížil se před tituly,

tak chudáku jsem neublížil pro to,

že chudákem byl. Katili se mnozí,

kdož v službách stáli stran či jednotlivců,

že ukazoval jsem jim hrdé čelo,

tak zuří – odpusť, pse, to přirovnání –

pes-hlídač, stále k boudě přivázaný,

na druha, volně mimo běžícího,

že neotročí, řetězu že nemá,

že v přátelství s ním vejít se mu nechce.