LXXV. Chudáčkové! Jak se báli

Chudáčkové! Jak se báli

každinkého Tvého slova,

myslili, že hrobem samým

jsou ta „kvítka ze hřbitova“.

Děsným hrobem, cestou k zkáze,

tůní, v níž se národ stopí:

tak se děje – bůh je naprav! –

když se pěvec nepochopí.