LXXV. Tamo růže kde nevadlé

Tamo růže kde nevadlé

Se u věčném jitru rdí,

A na vod živých zrcadle

Děl božích se záře stkví;

K hvězdám duch kde nešen bývá

Na perutech orličích;

Kde v akkordech se rozplývá

Více nežli slavičích:

Host i já v té nejsa říši

Z tvých zdrojů plnívám číši

V bujarosti mladické,

Krásné žití básnické!