LXXVI. Kdy tichá vlažička šustí

By František Ladislav Čelakovský

Kdy tichá vlažička šustí

Mezi listí zmlazené;

Klasové kdy vedou hustí

Šepty víním zbuzené;

Vlna za vlnou kdy šplouná

Dmoucím se po jezeru;

Ve stromech kdy vítr šoumá

O podzimním večeru:

V hod tu srdci milovnému

Plésati ke taktu tvému,

Plná ladu, neshody,

Divná hudbo přírody!