LXXVII. Láska bratrská.

By František Matouš Klácel

Slávia jest šírá, četné jsou národy slávské,

Rusia dlouhověká, prudkou krev Polsko cedící,

Čech bystrý s Moravou, Slovensko

Vedle Maďarstva;

Všechny porovnám

Volně ve srdci mojím – nedoplním –

Francii rychločinou, důvtipnou Anglii, Vlasko,

Vlasti cechovské rozdrobených Němcův – nedoplním;

Svět se mi vejde celý v nezplannou zásobu lásky,

Ať má tváři jinou země syn po slunci paprsku,

Brat jest, občanské si přináší

Právo ze matky;

V ráji nevinném,

Čásť země utvořené Jehovah

Nadchnuv řád božnosti podal a šlechtu dědičnou,

Nejmenovav Slovanem ani Němcem, Adama nazval.