LXXVII. Snů mých sídlo nad prameny

Snů mých sídlo nad prameny

Pod skalami v ořeší,

Nade mnou kde duby, kleny

Tkají stinné přístřeší!

Ticho šíře kdy ukládá

Do vzdušných se vrcholí,

Bázliv sám se den prokrádá

Přes hory a oudolí.

Slavné ticho! – bližším, bližším

Šumem nad hlavou již slyším

Tvé to, čase, plynutí

V sladkém duše zasnutí!