LXXVIII. Ztráviv den ve trýzni stálé
Ztráviv den ve trýzni stálé
Spěchám s klidným večerem
Ku potoku, jenž po skále
Stkví se luny pod šerem.
Zrak ovlhlý tu se hříží
Do vln šumných pobludu,
Mysl teskná v tom se zhlíží
Zrcadle mých osudů.
Divný úkaz! proudy chladné
Tam metají jiskry ladné,
A zde plynou z plamene
Slzy s touhou smíšené.