LXXXI. Blednoucí měsíc

Blednoucí měsíc

chodí po hřbitově;

tiše a vroucně

objímá hroby,

líbá je.

Teplý jih

k němu se druží,

prochvívá

stromy a keře,

zpívá

svou jarní kolíbavku

mrtvým;

těší je,

že slunce jim na hrob,

brzy plnou hrstí

nasype květů.