LXXXII. Krásný jarní večer.

Krásný jarní večer.

Nebe jako z úbělu,

jen na západě

stojí růžové červánky.

Pohlížím na ně.

Nad nimi

v blankytové říze

sedí Liduška,

svou milou panenku

má v klíně,

usmívá se

a diví se,

že pláču,

když ona se raduje

a je šťastna.