LXXXII TOMBEAU DE L’EMPEREUR

Ke hrobu císaře jsme sestoupili tiše,

kolem nás chvěly se nesmělé ozvěny,

nad námi kopule pnoucí se výš a výše,

před námi strašidelný mramor červený.

Planoucí krása na rekově hrobě!

Ten dvojzpěv poraní i vyléčí.

Tak ocitly se proti sobě

dvě žití mého lásky největší.