LXXXV. Ležím v mechu,
By Adolf Heyduk
Ležím v mechu,
hledím do nebe,
přemýšlím o životě.
Je mi volno,
jsem kliden.
Co, co je život?
Kam půjdu,
co budu?
Slyš, nade mnou křik,
ostříž nad hlavou mi krouží
a křehce,
rozkřídlený osud.
Skláním hlavu dolů,
v tom z křoví slídně
liška vyběhne šerá,
obchází mne,
život!
S hlavou schýlenou
kráčím domů.