LXXXV. Ležím v mechu,

By Adolf Heyduk

Ležím v mechu,

hledím do nebe,

přemýšlím o životě.

Je mi volno,

jsem kliden.

Co, co je život?

Kam půjdu,

co budu?

Slyš, nade mnou křik,

ostříž nad hlavou mi krouží

a křehce,

rozkřídlený osud.

Skláním hlavu dolů,

v tom z křoví slídně

liška vyběhne šerá,

obchází mne,

život!

S hlavou schýlenou

kráčím domů.