LXXXV Svět je už jediné hnízdo vosí,

Svět je už jediné hnízdo vosí,

my jsme v něm láje chudobná jen,

a že jsme s těmi, kdož uhlí nosí

a pole sečou hladoví, bosí,

nejhorším dobří vydáni v plen,

stero nám vidin usychá žízní,

stero nám snů se rozpadá v prach,

jedna se daří ze stera sklizní,

za jednu radost stero je trýzní,

obzory třísní požáru nach.