LXXXVI. Osud.

By František Matouš Klácel

Kvítka krt podrývá,

Temnosť ho zakrývá, –

Záhonek se třese,

Zahradník rýč nese.

Krtek hlínu zdvíhá,

Zahradník naň číhá.

Krtek ven se míhne,

Zahradník ho stíhne.

Nelze krtku zpátek,

Z kůže je kvadrátek.