LXXXVII. Jako mračno táhne ke Šumavě

Jako mračno táhne ke Šumavě

Vojsko Němců – nesčislný dav!

K vlasti obraně mu Břetislav

Pádí vstříc ve zlatoskvělém hávě.

Začíná se boj tu překrvavě –

Množství nepřátelských pade hlav –

Na outěk se dává, kdo jest zdráv –

Válka skončuje se k Čechů slávě.

Co tu nepadlo a neuteklo,

Vítěz káže vzíti do zajetí,

S kořistí by k Praze se to vleklo.

Odtud pak co orel dále letí

K severu v boj tuhý, ve krvavý –

I tam vítězství nad Němci slaví!