LYRICKÉ INTERMEZZO II.

Gemona, kousek pohádky

na svahu vysokých Alp,

vysokým hledí kaštelem

do deštěm zalitých lad.

Ve starém dómě Madona

hubených, dětských ruk

bezmocným hledí pohledem

v zahrádku lidských muk.

Gemona – vojska, komanda,

něco se ve vzduchu chví –

kolik to lidí bude stát,

nevím já, Bůh to ví.

Gemonou táhnou vojáci,

za plukem táhne pluk –

kdopak se za ně pomodlí,

Madono dětských ruk?