LYRICKÉ INTERMEZZO III.

V úradě věčné božských mocí

dáno mi žít, či umřít mám –

ať je to ve dne, ať je to v noci,

já se tě, smrti, nelekám.

Ví Bůh, ne pýcha mluví to ze mne –

pokora k Bohu nejvyšší:

neklid můj věčný všesmírná země

jednou přec sladí, utiší.

Nechať zem cizí hrobka je moje,

schystána velí jak války mrav:

pod cizí zemí zapadlé zdroje

zvoní ti, zem má, na pozdrav.