Má Bohyně.

By Josef František Rautenkranc

Kyž jsem nyní v Praze

Usvé Bohyně!

Život můjby blaze

Tekl a nevinně.

Přiní živu býti,

Ráj je vsvětě míti.

Proměnnosti hledá

Mnohý vmladosti.

Tak mi srdce nedá

Hledat radosti.

Vjejím milování

Žádám požívání.

Nechť se stkvím co kníže,

Krej mne nuzný šat;

Nechť mne drží mříže,

Nechť mi hrozý kat;

Nebojím se meče:

Proni krev má teče.

Když chtí líté zlosti

Vlít svůj nanás hněv;

Zalibé nám hosti

Svornost jsou a zpěv.

Když sy jiný stejská,

Srdce mé sy vejská.

Když nás láska vede

Vvonné zahrady,

O tuť dím: ať jede

Skrbec spoklady!

Zapoklad mám tebe;

A tě mít, je nebe.