Má hlava kloní se, má hruď se třese.

Má hlava kloní se, má hruď se třese,

kol všude mír, skrz větve slunce svítá,

můj duch jak pták v čas ztracený se nese

a nad zvlněným mořem žití lítá.

A rostou vlny, jako šelmy vyjí,

leč pták jak ze sna píseň mládí pěje,

a po té snivé písně melodii

má teskná duše úzkostně se chvěje. –