Má píseň

Kdybych si zrak snad vyplakal,

toť housličky bych vzal

a potáh strunou hedvábnou

a světem se pak dal.

Teď dáno mně, jak pěvcům všem,

jen polovičné světlo,

že zřím, co jiným rozkvetlo –

a mne co vždycky hnětlo.

A zpěv můj zná jen ctnosti půl

a polovičné chyby,

a přec ten polovičný zpěv

se mojim bratrům líbí.

Však kdybych nezřel ten váš skvost

a struna zapěla,

toť by vám bratří píseň má

pak srdce rozchvěla.