Má píseň.

By Adolf Heyduk

Je ta malá píseň moje

jako skřivan v setí,

jako v lese chasa ptačí.

když jí těsné hnízdo sotva stačí,

jako klubko dětí,

když provádí skoky svoje;

veselá je píseň moje.

Je ta malá píseň moje

nelíčena, čilá,

z očí bujná svěžesť září,

jasná, hladká na čele i tváři,

vzrůstu lad i síla.

šat má domácího kroje:

prostičká je píseň moje.

Je ta malá píseň moje

lehká, v chůzi hbitá,

ve přírody zvuku sterém

chorovodí pěkným stejnoměrem,

srdce takt jí čítá,

nezapírá sester roje:

upřímná je píseň moje.

Je ta malá píseň moje

prostodušná všade,

po cizině nezatouží,

v jasné zřídlo pohádek se hrouží,

k ňadru růže klade,

za pás snítku chvoje;

národní je píseň moje.