Má píseň.
By Adolf Heyduk
Je ta malá píseň moje
jako skřivan v setí,
jako v lese chasa ptačí.
když jí těsné hnízdo sotva stačí,
jako klubko dětí,
když provádí skoky svoje;
veselá je píseň moje.
Je ta malá píseň moje
nelíčena, čilá,
z očí bujná svěžesť září,
jasná, hladká na čele i tváři,
vzrůstu lad i síla.
šat má domácího kroje:
prostičká je píseň moje.
Je ta malá píseň moje
lehká, v chůzi hbitá,
ve přírody zvuku sterém
chorovodí pěkným stejnoměrem,
srdce takt jí čítá,
nezapírá sester roje:
upřímná je píseň moje.
Je ta malá píseň moje
prostodušná všade,
po cizině nezatouží,
v jasné zřídlo pohádek se hrouží,
k ňadru růže klade,
za pás snítku chvoje;
národní je píseň moje.