MÁ PŘÍTELKYNĚ MALÁ.

Jsi úsměv jara nového,

či paprsek slunce z rána?

Skřivánčí píseň v modravu,

jíž srdce zotvírána?

Jsi přelétavý motýl snad,

jsi orosené kvítí?

Či hvězdička jsi zářivá,

jež smutným očím svítí?

Anebo mládí pohádka,

již dále život snuje,

a kterou srdcím tesklivým

sám život vypravuje?

A je to jakby pohádku

má přítelkyně malá,

zas dobrá víla básníku,

tu dávnou povídala.