MÁ SVÁTEK MOJE SLADKÁ PANÍ!

Ku poctě mojí sladké Paní

má lýra vroucně zní;

jdou přes ni jako v usmívání

zvukové čistí, líbezní.

Jest měsíc máj jí zasvěcený,

květ vůní nalitý

jak balsám v obět připravený

a v alabastr ukrytý.

A stromy všemi alejemi

jak řada družiček,

poupata tkaná kadeřemi

na tisíc smavých hlaviček.

A koberce se prostírají

tak měkké zeleni;

jak trůn se hory pozdvihají,

červánků nachem prostřeny.

A slunce koruna je žhoucí,

v blankytu zdvižená,

až přijde kněžna všemohoucí,

hymnami věků slavená.