Má touha.

By Václav Jaromír Picek

Včely mají jednu matku,

Té poskytnou svého statku,

Tu, co dítky milují,

Té svůj život věnují;

Takto bychom vděčni byli,

Jesti, bratři, touha má.

Každá včela rozkoš mívá,

Vesna tvory když budívá,

Kvítím nivy poseje,

Sladkosti doň naleje;

V takém jaře bychom žili,

Jesti, bratři, touha má.

S ochotností včely vlídnou

Shánějí med, kde ho zhlídnou,

Jedna dá sic malou část,

Mnoho včel však velký plást;

Bychom tak se přičinili,

Jesti, bratři, touha má.