MÁ VRBO SMUTEČNÍ... (II.)

By František Dohnal

Má vrbo smuteční, zhroucená bolem,

jaký to najednou děsivý děs

v tvůj smutek se snes’!...

Už ani nepláčeš, žal svůj už nezpíváš,

jenom se zachvíváš

vidinou zlou... Ve vzduchu kolem

hrůzně cos čpí...

Krví to čpí, džunglí to čpí...

Och, jak se zachvíváš, och, jak se zachvíváš,

má vrbo smuteční!...