MÁ VRBO SMUTEČNÍ... (III.)

Z krvavých cihel zeď, ze srdcí strniště,

z krvavých šílení krvavé řečiště,

ze zemí pustiny,

z vesnic, měst ssutiny,

špinavé, páchnoucí, zčernalé rumiště,

ztracených nadějí úděsné bludiště,

tisíců vraždících divoký ryk,

tisíců vražděných bolestný vzlyk,

zděšených matek kvil, úpění, křik,

ztrhaných očí kal, tázavý žal

s výčitkou upřený v mlčící dál,

zdeptané lidství, zdeptaný kříž –

všechno se láme, kams padá vždy níž,

všechno se ztrácí v bezednu kdes,

všechno se ztrácí – jen zůstává bol,

všechno se ztrácí, jen peklo řve kol,

nejhlubší peklo, nejkrutší běs –

vrbo, má vrbo, jak sneseš ten děs,

jak jen to přežiješ, jak jen to přežiješ,

vrbo má smuteční?!