MÁCHOVI NA HROB

Vy jiskry, jež jste do půlnoci vzplály,

vy, jejichž blesky zlatě zvou a šálí,

ty vánku hrobů, děsící mne v snách,

vy chtíče, jež jste do těla se vťaly,

a dravý, nenasytně neurvalý

můj osude, jenž v rozžízněný prach

mnou žárlivě smýkáš, že, vzúpěv, hasne

vzlyk rdoušený tmou: Vy hvězdy jasné,

vy hvězdy ve výši...