MADONNA S TŘEŠNĚMI.

Aj, ty třešně v sladký dar

vyčaroval rajský žár!

Andělé jich načesali,

by se mohl Syn můj malý,

když má hlad,

napapat.

Kdybys jenom jednu sněd’,

okřál bys a tušil hned,

co je spása,

nebes krása,

věčný klid.

Pojď si vzít! –

Díky, Paní, za pozvání!

Stud a hněv mi jísti brání,

povážím-li v duše skrytu,

kterak hordě sybaritů

slouží v dobách pokroku

davy hladných otroků;

bych však o tak vzácné hody

neoloupil bez výhody

lačných úst,

prosím, bys ty rajské třešně

oněm hladným dala spěšně

pro můj půst.