Máj byl...

Pohádkové oči měla,

hebký vlas –

Na rtech úsměv dovádivý,

sladký hlas.

Máj byl, večer, neznámý ji

zlákal zpěv –

Roztouženou zažeh její

mladou krev.

Za písní tou rozběhla se –

V měsíce

světle snivém květy stály

mlčíce.

Naslouchala písni, krev ji

bila v skráň –

Oči vlhly, k srdci tiskla

drobnou dlaň.

Sladký zmatek v duši měla

v srdci stesk –

V roztoužených očích měla

vlhký lesk.