Máj.

V strakatém oděvu znovu se směje,

Ten přeslavný a veselý máj,

Sladký a radostný hlahol již věje

Přes všecky hory, palouky, háj.

Přirozenost nám dovoluje v poli

Ty nejkrašší kvítky trhati,

Protož chcy okrášlit věncem jakkoli

Vlasy mé, a budu skákati.

Nemámli tomu, jenž vše to učinil,

Za to se proukázat vděčně?

Veselým zpěvem, by mne z to nevinil,

Chcy ho chválit, velebit věčně.