Máje.

By Václav Jaromír Picek

Můj milý mi na letnice

Vsadil krásné máje,

Jedli vybral nejoutlejší

Z celinkého háje.

Měsíc jako rybí oko

Do komůrky svítil, –

Tu ho vidím u okénka,

Vím, co pro mne cítil.

Na okénko klepe, volá:

„Dej mi jen hubinku;“

Já se ale jako myška

Skryla pod peřinku.

Pravé oko nad peřinkou

Dřímati se zdálo,

Levé oko pod peřinkou

Na něho se smálo.

On zas volá: tak nežízní

Jelen po rosince,

Ani včelka roztoužená

Po své medulince.

V mé komůrce ale ticho

Jako v hrobě bylo,

Jen klepání srdce mého

To mne vyzradilo.

Dlouho klepal, dlouho volal,

Pak žebráček zmizel,

Mne však jeho hlas milostný

K okénku pobízel.

Okénečko pootevru,

Myslím, že je v dáli,

On mne ale tak zulíbal,

Až mne šíje pálí.