Májová serenáda

Hebké si kytice viji –

stíny a světlo a sen –

teď zavolá na Julii

Romeo roztoužen.

I v našem severním máji

– jsi romantiky syn? –

podivné housličky hrají

od země do výšin.

Svět je tak předaleký,

hvězdy tmou zahoří.

Písnička stejná věky:

o lásce, o hoři.

I já tu písničku zpívám,

že sen mne opije.

Na starý kus se dívám:

Romeo, Julie.

S balkonu věta padá

hebkými vlnami.

Zázračná serenáda

omámí, omámí.

Sladce i bolestně je mi,

tma oči přikryje.

Žili kdys v italské zemi

Romeo, Julie.