Májová

By Otokar Fischer

Nesu ti luční kytku

přesliček, orsejí,

nedýší kouzlem skřítků,

víly z nich nepějí;

to čapí nůsek zve se,

to rozrazil se zve,

a ruka, jež je nese,

má prsty citlivé;

z nich každý, že co roste,

posvátně roste, ví,

a v tom, co zcela prosté,

je nejvíc tajemství.