MÁKY

Čemusi říká se, máky že zkvetly...

A náhle přijdou někdy ty deště,

opadne záhy šarlatný květ –

Z makovic holých a nezralých ještě

opium možno vyrábět.

Čemusi říká se, máky že zkvetly...

Tak už to chodí. Co možno tu svésti.

Zahořkle stáhneš nervosní ret.

V dýmky kouř hledíš, jak spřádá své zvěsti,

neb, chceš-li, ve kouř cigaret.

Čemusi říká se, máky že zkvetly...

V dýmu jsi viděl – přelud snad zraku –

břichatý čert do dýmky si cpal

dušičky samé – holátka máku –

a moc se při tom nachechtal.

Čemusi říká se, máky že zkvetly...

Co jenom as v tom opiu mají?

Vrací se v kouři květů těch sen?

Dušičky hoří? Co v dýmu se tají,

že čert jest tím tak potěšen?

– Čemusi říká se, máky že zkvetly...