Malá idylla.

Na práci otec, matka někde mlátí,

a kluk se ujal nemluvněte v pláči,

i ošetrává je, až pán Bůh ráčí,

a děcku pomáhají všichni svatí!

Co chvilku někde z peřinky je ztratí,

pak za nožku je s povijanem vláčí,

pak v strouze suší je a v prachu máčí,

a posléz v trní začne si s ním hráti.

A dítě křičí, – také chůva vříská,

a zruby na rub obracet je zkouší. –

Však v nouzi největší je pomoc blízká:

tam ptačí hnízdo kryje větev hustá,

a mláďata si krmí chocholouši: –

„Snad jedlo bys?“ – a cpe mu šípky v ústa.