Malbám Rubensovým II.

Spíš k modlitbě, než k umělcově chvále,

tu každý stržen, jak by zázrak zřel,

kdo nejslavnější z nesmrtelných děl:

„Snímání s kříže“ – spatří v kathedrále.

Přátelé věrní v úctě neskonalé

líbají hřeby, na nichž Kristus pněl,

a tělo svaté, bledší nad úběl

snášejí s kříže v radosti a žale.

Směs citů, jichž jen lidských schopen duch:

zármutek, láska, naděj, odříkání...

tu v líci přátel Kristových se zračí;

však nejmocnější ozářit vše stačí:

že v loktech jejich odpočívá Bůh,

jenž zemi drží, ku které jej sklání.