„MALIČKO!“

„Maličko“ a bol se dostaví,

neb se Láska od nás vzdálí;

život dolehne, kříž připraví,

místo popravné – vrch skály!

A víc nebude tu soucitný,

jenž by vystřídal tě v kříži;

dlouze půjdou dni a hodiny,

pomoc však se nepřiblíží.

Jak by zapomněl, jenž odešel;

děl jen: „maličko“ a přijdu

sejmout kříž váš, trny s vašich čel

a dát radost i slast klidu! –

Zatím život přešel, větru let,

soumrak tvůj, hle, v smrti chvíli;

cítíš, kdo se shýbá na tvůj ret

pod způsobou jak chléb bílý?

To On sevře v lásky náruč tě

a čas v „maličko“ ti splyne;

přivineš se k němu pohnutě

pro věčnost, jež nepomine!